Tantrický tanec

Tantrický tanec u Stelly mě v mnohém příjemně překvapil. Tanci jsem věnoval hodně času dříve, tantře už nějaký ten rok také. Šlo o velmi jednoduché spojení principů tance a tantrické práce s dotekem, které dobře zvládali i Ti, kteří s tím zkušenosti nemají. Velmi mě překvapilo jakým pozitivním způsobem na to reagují ženy, je pro ně zjevně mnohem jednodušší pustit neznámého muže více do své blízkosti když s ním tančí, byť ve spojení s doteky. Připomínalo to některé pomalé latinskoamerické tance. Ovšem být veden ženou, a nevědět která to je, má rozměry, které latina nenabízí ;-) Vzájemné vnímání se jinými smysly tomu dává náboj v každém setkání, a ve chvíli, kdy se potkali muž a žena, mezi kterými dobře zafungovala chemie, vznikl pro oba prožitek zcela neočekávaných rozměrů. Milostný prožitek v pohybu, plný vášně, a přitom ohleduplnosti. Nevybavuji si, že bych se někdy při nějakém pomalém tanci tak zadýchal :-)

Ahoj Stelly, děkuji moc za včerejší tanec :) bylo to pro mne celé nové, inspirující i naplňující ještě teď vstřebávám různé pocity, smíšené stydlivé, emoční, srdečné, otevřené, zvláštní Mísí se ve mně různé pocity, které ještě zpracovávám. Během rušného dne... se na chvíli zastavím...zavřu oči...a jen vnímám...cítím zvláštní energii kolem srdeční aury :) Měla jsem tu touhu Ti sdělit, aby jsi věděla co tvoje sezení s lidmi dělá :) Pro mne bylo neskutečné zjištění: nacítit sebe samu. A ono to funguje😊

"Na tantrický tanec jsem šla s respektem, protože mám potřebu mít věci pod kontrolou. Stella umí vytvořit atmosféru, kde se velmi rychle obavy a strachy rozspouští. Vnímala jsem jak ze mě napětí postupně odchází. V tom bezpečném prostoru jsem si dovolila opravdu povolit… a najednou jsem byla víc v těle než kdy dřív. Bylo to jemné, přirozené a zároveň velmi hluboké. Ten pocit při odchodu byl, že jsem se cítila víc propojená sama se sebou – klidnější, uvolněnější a víc ve své síle.“

Tantra tance byli pro mne pokaždé velkou výzvou. Každý prožitek v pohybu vynašel na povrch mnohé a já vše postupně rozpouštěla. Pocity: co tady vlastně dělám, hluboké frustrace, nezájem snad o cokoliv se začaly postupně proměňovat pro mě do zcela něčeho nového...krásy a vědomí, že tvůrcem toho všeho jsem já sama. Vůbec jsem to nečekala. Dovolit si cítit a upřímně se ponořit do sebe bylo pro mě natolik vyživující a láskyplnné, že přeji každému toto zažít. A přitom stačí jen obyčejná páska přes oči.